Recenze: Vražedná tajemství a další příběhy

Minulý měsíc u nás vyšla stejnojmenná kniha komiksových povídek od Neila Gaimana pod vydavatelstvím Crew. V Americe tyto povídky vyšly samostatně, ale tu úvodní vydalo nakladatelství Dark Horse už v roce 2002. Obsahuje čtyři různé komiksové příběhy a má tři odlišné ilustrátory. Ve své recenzi se zaměřím hned na první příběh, který se také jmenuje Vražedná tajemství a nakreslil ho Philip Craig Russel. Vyskytuje se v něm také známá Gaimanova postava Lucifer, ale ta má pouze vedlejší roli. O překlad se postaral Petr Kotrle, pro kterého je to už druhá komiksová kniha od Neila Gaimana. Předtím přeložil úžasnou Černou orchidej.

Příběh začíná z pohledu mladého spisovatele, který by se snad dal ztotožnit se samotným Gaimanem, který jede navštívit svou bývalou přítelkyni v L.A. Poté potkává starého muže, který si od něj vyprosí cigaretu. Začnou spolu konverzovat a stařec mu poví svůj příběh. Představí se jako anděl Raguel, který žije ve Stříbrném městě. Anděl Lucifer, který je velitelem nebeské armády, ho požádá, aby vyřešil vraždu anděla Karasela. Raguel se začne vyptávat ostatních andělů a nakonec vraždu vyřeší a viníka potrestá. Samotný příběh není nijak strhující, vzhledem k tomu, že tu má Lucifer jen velmi malou roli. Spíš je zajímavé, že tu Bůh vystupuje jako dost škodolibá postava, za pozornost stojí takké závěrečné zamyšlení mladíka. Je trochu zvláštní, že je tu zobrazen i homosexuální styk mezi anděly, přestože nemají žádné pohlavní orgány. Russelova ilustrace je ale opravdu nádherná.

Bohužel jsem od Gaimana nečetl žádný jiný komiks s Luciferem, takže nemůžu nabídnout srovnání. Mohu to ale srovnat se seriálem. Ten se od své komiksové podoby výrazně liší a to mu taky hodně fanoušků zazlívá. Mně to ale nevadí a jeho současná podoba se mi líbí. Je to také v detektivním duchu, ale působí to hlavně jako komedie. Hlavní představitel Tom Ellis je v roli Lucifera vynikající.

Z dalších příběhů se mi ještě líbil Harlekýn Valentýn, kterého ilustroval John Bolton. Ten se ve svém příběhu snaží sbalit jednu dívku a nakonec projde zajímavou proměnou. Harlekýn se původně objevoval jako kašpar v italské komedii. Poslední dva příběhy Stvoření noci a Fakta případu zmizení slečny Frinchové nakreslil Michael Zuli. Ilustrace každého příběhu vypadá úplně jinak, což beru taky jako pozitivum, protože jsou všechny velmi povedené.